INTERNATIONAL MENDEL DAY 2023
V rámci Mendelova dne se obvykle uděluje i pamětní medaile. Letošním laureátem se stal Peter van Dijk, rostlinný genetik společnosti KeyGene, který tuto cenu obdržel za svůj přínos ve výzkumu života a díla Gregora Johanna Mendela. Stal se tak po loni zesnulém profesoru Hansi Galjaardovi teprve druhým Nizozemcem, který tuto pamětní medaili obdržel. Galjaard, profesor lidské genetiky na Erasmově univerzitě v nizozemském Rotterdamu a známý popularizátor vědy, získal medaili v roce 1992.
Program Mendelova dne zahájil Arjen van Tunen, generální ředitel společnosti KeyGene. Po úvodu následovala přednáška Manfreda Kaysera z Erasmovy univerzity v Rotterdamu o výzkumu genetického základu vzhledu člověka Genetic basis and DNA prediction of human appearance. Pak ho u pultu vystřídal Daniel Fairbanks z Utah Valley University s prezentací na téma možného vlivu na Mendelovo myšlení How Gärtner’s 1849 book on plant hybrids influenced Mendel throughout his scientific career. Po přestávce Jiří Sekerák ve své prezentaci seznámil přítomné v auditoriu nejen s bohatou a významnou historií Mendelovy pamětní medaile, ale také s jejími nositeli, mimořádně významnými vědci a objeviteli, mezi nimiž nechybí ani nobelisté. Pak generální ředitel MZM Jiří Mitáček přednesl Laudatio a předal Mendelovu medaili Peteru van Dijkovi. Ten následně uvedl svou Mendel Lecture, ve které jako rostlinný genetik, jenž se zabývá genetikou klonálního rozmnožování semen u rostlin (apomixe), vysvětlil přínos své práce. Celý Mendelův den v KeyGene panovala slavnostní atmosféra, která gradovala se závěrem úspěšné akce. Současná moderní globální věda je bytostně závislá na budování co nejkomplexnějších otevřených sítí sdílených znalostí, prostředků a vědeckých pracovníků po celém světě.
CZ
EN 









J. G. Mendel: vědec a mnohostranná osobnost.
Vstupní část: Od genetického programu k jeho realizaci.
Vědecké prostředí Mendelova objevu: Výlet do Mendelovy doby.
Zasedací sál: Kde získal Mendel motivaci pro své pokusy.
Mendelova laboratoř: Co Mendel věděl a co vědět nemohl.
Molekulárně biologická laboratoř: Touha poznávat a objevovat.
Genetické příběhy na pozadí Nobelových cen: Mendel v pojetí dnešní vědy.
Mendelovy rostliny: Mendelovo ověření objevu.
Historický sál a moderní věda: Kontrapunkt starého a nového.
Budova bývalého technického učiliště (dnes Masarykova univerzita), kde Mendel často předsedal přednáškám Přírodozkumného spolku (Komenského náměstí 2).
Budova bývalého Zemského domu, kam se v roce 1878 přestěhovala Hypotéční banka, které byl Mendel ředitelem (Joštova 8).
Budova bývalé vyšší státní reálky v Brně, kde měl sídlo Přírodozkumný spolek a kde Mendel přednášel o svých objevech – pamětní deska (Jánská 22).
Biskupský dvůr – bývalé Františkovo zemské muzeum – kam Mendel docházel jako člen a funkcionář c.k. Moravskoslezské hospodářské společnosti (Zelný trh 6/8).
Dietrichsteinský palác Moravského zemského muzea – uvnitř desky významných představitelů Hospodářské společnosti (Zelný trh 8).
Kostel sv. Michala, kde Mendel sloužil 15. 8. 1847 svoji první mši (Dominikánské náměstí).
Nová radnice v Brně, kde se Mendel účastnil řady společenských akcí (Dominikánské náměstí).
Městský dvůr, kde od roku 1870 konal své přednášky Přírodozkumný spolek (Šilingrovo náměstí).
Nemocnice sv. Anny v Brně, která patřila do duchovní správy augustiniánského kláštera a kde také Mendel zaopatřoval nemocné (Pekařská 53/55).
Původní augustiniánský klášter s kostelem sv. Tomáše a prelaturou (Moravské náměstí).
Ústřední hřbitov v Brně, kde je Mendel pohřben v hrobce augustiniánů (Vídeňská 94-96).
Pavilon v Lužánkách, kde se každoročně konaly výstavy ovoce a zeleniny za Mendelovy účasti (Lidická 50).
Augustiniánský klášter v Brně, kde Mendel působil od r. 1843 (od 1868 jako opat), se zelinářskou zahradou, ve které Mendel prováděl své pokusy (Mendlovo náměstí).